Lažánky jsou vesnice s více než 400 obyvateli umístěná v dlouhém údolí - Lažáneckém žlebu. Ves se nachází v blízkosti nejvýznamnějších přírodních památek Moravského krasu. V dosahu příjemné procházky se nacházejí jeskyně Kateřinská, Punkevní, Balcarka a propast Macocha.
Lažánky mají dobré autobusové spojení s městem Blanskem, jehož jsou součástí, i Jedovnicemi s významnou rekreační oblastí kolem rybníka Olšovce.
O původu názvu vesnice
Jméno vesnice pochází z češtiny a je pravděpodobně zdrobnělinou názvu Lažany. Tento název je pravděpodobně odvozen od obyvatelů „lazu“, což je pole, které leží u lesa nebo stojí o samotě. V okolí se vyskytují jak Lažany (mezi Lipůvkou a Černou Horou), tak další Lažánky (nedaleko Veverské Bítýšky). Další Lažánky jsou v okrese Klatovy a Strakonice.
STATISTIKY OBYVATELSTVA
Vývoj počtu obyvatelstva
1790 - 161
1834 - 352
1850 - 442
1869 - 546
1880 - 697
1888 - 788 (151 rodin, všichni až na jednu rodinu Slované a katolíci)
1890 - 781
1900 - 815
1910 - 890
1915 - 815 (všichni Češi)
1921 - 836 (úbytek způsoben zřejmě zrušením továrny Antonína Sedláka)
1930 - 810
1945 (březen) - 898 (příchod lidí ze zabraných území na Drahanské vrchovině)
1947 - 601 (po odchodu lidí do svých původních domovů nebo do pohraničí)
1950 - 679
1955 - 892 + 10 nehlášených
1959 - 644
1961 - 681
1970 - 628
1972 - 591 (obyvatelé se stěhují blíže k zaměstnání, převážně do nové zástavby v Blansku)
1976 - 596 (z toho 17 v ubikacích n. p. ČKD Blansko, kteří v obci nežili)
PŘEDSTAVENÍ A STAROSTOVÉ V LAŽÁNKÁCH
1851 - 1858 Ševčík Jan, č. p. 1
1858 - 1861 Nejezchleb Martin, č. p. 52
1861 - 1864 Nezval Josef, č. p. 32
1864 - 1867 Musil Martin, č. p. 47
1867 - 1870 Nejezchleb Josef, č. p. 17
1870 - 1873 Mokrý Martin, č. p. 34
1873 - 1882 Janíček Josef, č. p. 9
1882 - 1888 Sedlák Antonín, č. p. 17
1888 - 1891 Ševčík Jan, č. p. 1
1891 - 1894 Sedlák Antonín, č. p. 17
1894 - 1900 Janíček Josef, č. p. 9
1900 - 1905 Kalla Emanuel, č. p. 31
1905 - 1909 Nezval Antonín st., č. p. 62
1909 - 1919 Ševčík Bohumil, č. p. 1
1919 - 1924 Novotný František č. p. ??
1924 - ???? Novotný František č. p. ??
???? - 1927 Valášek František č. p. 100 ??
1927 - 1931 Písařík František, č. p. 26
1931 - 1938 Nezval Josef, č. p. 81
1938 - 1945 Jeřábek Josef, č. p. 61
1945 - ???? Vašíček Josef, č. p. 155
????
1972 - 1976 Olšanský Jaroslav
1976 - ???? Olšanský Jaroslav (jako předseda občanského výboru)
GEOLOGIE
LAŽÁNECKÉHO ŽLEBU
A NÁHORNÍ PLOŠINY HARBECHY
Lažánecký žleb
Harbechy
Harbechy - polje
Harbechy - závrty
Lažánecký žleb
Děkuji za pomoc při tvorbě textu o vzniku Lažáneckého žlebu doc. Karáskovi, který přednáší geomorfologii na katedře Geografie PřF MU v Brně.
Názory na vznik, vývoj a zanesení Lažáneckého žlebu se v průběhu doby měnily. Zpočátku se všechny teorie opíraly pouze o povrchové nebo mírně podpovrchové mladší třetihorní usazeniny. Teprve v roce 1956 se začaly provádět geologické průzkumné vrty. Jedna z teorií vzešlých z tohoto výzkumu říká, že prohlubeň Lažáneckého žlebu (LŽ) vznikla již před poslední transgresí (zatopením) tortonského moře. Neříká už ale, kterým směrem tekl tok, který prohlubeň vytvořil.
Třetí etapou ve vývoji studia Lažáneckého žlebu začíná v roce 1962, kdy Geologický průzkum, n. p., Brno dokončil v LŽ, u rybníků Olšovec a Budkovan a v Rakoveckém údolí hydrologický výzkum. Ukázalo se, že Jedovnická sníženina a Rakovecké údolí vzniklo jako příkopová propadlina (poklesla část zemského povrchu podél dvou zlomů). LŽ podle těchto výzkumů nemohl vzniknout erozí vodního toku. V údolních sedimentech totiž nebyly nalezeny říční písky a štěrky, které by tu jinak musely být. Také nálezy pravěké zkamenělé fauny z dané doby (koráli, mechovky) ukazuje, že LŽ v té době ještě neexistoval. Vytvořil by totiž dlouhé úzké údolí, ve kterém by voda neodpovídala čistotě a salinitě (slanosti) potřebné k přežití tehdejší fauny. Slaná voda by se ředila sladkou vodou přitékající údolím a navíc přitékající voda by vířila drobné částečky usazené na mořském dně.
Celá soustava sníženin od Arnoštova až po Rakovecké údolí tedy vznikla tektonickými pohyby po ustoupení tortonského moře. Činnost vody byla tedy v případě Lažáneckého žlebu poměrně zanedbatelná.
Harbechy
Harbechy jsou přímým pokračováním náhorní roviny vilémovické. Mezi nimi není žádný morfologický rozdíl, jenom v tom, že Harbechy nenáležejí již do systému vilémovické ponornice. Harbechy jsou ohraničeny od severu Suchým žlebem, na jihu Lažáneckým žlebem a na východě málo známým Veselým žlebem.
Fosilní polje Harbechy
Fosilní polje je území na místě odumřelé někdejší vodní nádržky, jejíž hladina byla během doby stažena do podzemí. Takto odvodněný povrch se proměnil v cedník, jehož póry jsou závrty, hydrograficky regenerující jen za dešťových přívalů nebo při tání sněhu.
Fosilní polje Harbechy jsou jednou z nejvýznamnějších lokalit Moravského krasu. Polje není složité rozpoznat na mapě s vrstevnicemi po 10 m (např. turistická mapa Okolí Brna - Moravský kras 1:50 000 od KČT) vrstevnicemi 490, resp. 500 m. Jimi jsou dány rozměry a tvar této fosilní měkké deprese. Ta se táhne ve směru od SV k JZ. Nejužší šíje leží uprostřed a měří 0,4 km. Rozloha harbešského polje je asi 3,5 km2.
Celý rozsah je dále značkován přítomností závrtů, z nichž je tam 50 „samotářů” a 5 „společňáků”. Kde přestávají závrty, přestávají i hranice polje.
Harbechy - závrty
Harbechy jsou ze stanoviska krasového výzkumu velmi zajímavé nahromadění půl stovky závrtů v pěti skupinách, divně se vyjímajících v nejúrodnější části Moravského krasu. Podivné jméno Harbechy je zkomoleninou německého názvu Rohrbach (dutá roura) a to souvisí s velkým počtem závrtů. Jak jsou tyto závrty na polích patrné, je vidět i z toho, že topografové v roce 1876 jich zakreslili ne méně než 24, což nebývalo obvyklé.
Stanovit
dnes počet všech závrtů je téměř nemožné, neboť mnohé
zanikli v důsledku aktivní zemědělské činnosti. Byly zastřeny,
zavezeny a jinak znetvořeny. Závrty leží nad úrovní podzemní
puklinové vody, jejíž kótu lze odhadovat na 350 m. Je tu tedy
vertikální spád kolem 140 m, což vyvolává silnou vertikální
erozi. Několik závrtů již bylo otevřeno (např. závrt Společňák),
pod nimi se nachází velmi hluboké jeskynní prostory (Audyovi:
Moravský kras - čas a kámen, 1993). Neví se, které závrty a
které prostory pod nimi uzavřené odvádějí vodu do Suchého žlebu.
O původu přezdívky „veveráci“
Lidem z Lažánek se říká veveráci. Přezdívky mají i obyvatelé mnohých okolních obcí (Knies 1902). Například v Olomučanech jsou plócali, v Ráječku štajeráci, v Krasové (Rogendorfě) krvavníci, v Jedovnicích kaničkáři, ve Vilémovicích knedlaři, ve Lhotce (nevím jaké - pozn. aut.) zákonníci, ve Vavřinci vavrňáci atd.
K původu přezdívky lažanských se vztahuje několik pověstí, jedna z nich se týká doby hospodářské krize ve 30. letech 20. století.
Kdysi dávno, když byla bída a hlad, lid Lažánecký strádal stejně jako lidé z celého státu. Z lesa vytrácela se zvěř, jediný drobeček se nenechal ležet na stole. Pohřbívat se ale muselo. Když se jednou jeden z pohřebních průvodů ocitl před branami zdejšího hřbitova, jeden z pohřebních hostů si všiml, že se v lese něco pohnulo.
„Veverka!“, vykřikl.
V tu chvíli byla rakev na zemi a mrtvola nemrtvola, všichni se hnali za veverkou s vidinou dobré polévky.
Jak skončily mrtvola a veverka, o tom již pověst nemluví. V každém případě je to jedna z nových pověstí, protože Lažáneckým se Veveráci říká již na začátku 20. století (Knies 1902).
Následuje další verze pověsti od paní Jakubcové:
Někdy v 19. století se v Lažánkách pohřbívalo v prostoru, který nebyl ani oplocen a kde se říkalo (a říká) Na záhrobě - mezi statkem pana Kunce a Jakubcovými v místech, kde několik let stojí chata paní Novotné. Později se zde již nepohřbívalo a nebožtíci se převáželi v rakvi buď na trakaři nebo v případě movitějších rodin na povoze do Blanska (stávající hřbitov v Lažánkách byl postaven až v r. 1934). A právě v této době kdosi vezl na trakaři nebožtíka do Blanska a v místech pod Lažánkami (u „Tater“) došlo k té známé události spatření veverky a úprku za ní ...
Pokud znáte nějakou jinou pověst, která se týká Lažánek (nebo jste si právě nějakou vymysleli), pošlete mi ji. Určitě ji sem přidám.
Zdroj: www.blansko.cz
