Jdi na obsah Jdi na menu
 


ANTICKÁ LITERATURA

Do antické literatury řadíme Řeckou a Římskou literaturu,které dali základ evropské vzdělanosti.

Řeckou literaturu můžeme rozdělit do několika období.

Je to období: archaické, attické a helénistické.

Období archaické spadá do doby 8-6 století před kristem.

Nejznámější dochovanou literární památkou z této doby jsou dva velkolepé eposy ILIAS a ODYSSEIA.

Oba se připisují básníku Homérovi.

Epos Ilias je válečný hrdinský epos o čtyřiadvaceti zpěvech a líčí události jednapadesáti dní posledního desátého roku trójské války.

Hlavním motivem je Achilleův hněv na Agamemnóna, zato že mu odňal jeho zajatkyni.

Autor zde líčí i krajinu a bojové scény.

Epos Odysseia je báseň o čtyřiadvaceti zpěvech a vypráví o posledních jednačtyřiceti dnech desetiletého bloudění Odyssea po úspěšném dobití Tróje.

Hlavními znaky Homérského eposu je rozsáhlá veršovaná epická skladba o významných událostech, bohatá dějovost, popisné pasáže a lyrické vložky.

Je členěn do zpěvů.

Hlavní postavy bývají výjimeční hrdinové.

 

Období attické sahá do 5-4 století před kristem.

Dochází zde k vrcholu řecké otrokářské demokracie.

Rozvíjí se literární tvorba všech žánrů.

Nejoblíbenějším žánrem se stává řecké drama.

Do této doby patří řecký dramatik Aischylos, který pobýval v Athénách a zde byl za svoje dílo oslavován.

Za svého života napsal asi 90 her.

Základem jeho her byl konflikt starého a nového.

Jedinou dochovanou trilogií je: Oresteia, kde vypráví o zavraždění krále Agamemnóna po návratu z Tróje vlastní manželkou a jejím milencem.

Dalším dramatikem tohoto období je Sofoklés.

Napsal více než sto tragédií.

Dochovali se dramata: Elektra, Antigona.

Potom také tragédie král Oidipus, kde předvádí život muže, který byl trestán za činy, které udělal nevědomky.

Dalším představitelem řeckého dramatu byl Euripidés.

Napsal asi 90 divadelních her z nichž se 17 dochovalo a měli hlavně mytologické náměty.

Patří sem např.: Médeia, je to drama o pomstě a to i v rozporu s mateřskou láskou, nebo protiválečná tragédie o násilí barbarských Řeků, která se jmenuje Trojanky.

Další představitel řecké literatury je Aristofanus, který přivedl na divadelní scénu komedii.

Hlavními znaky antické komedie je veselohra, nezávazný žert a dialog.

Zesměšňuje jevy života a dalším znakem je šťastný konec.

Dochovali se komedie: Jezdci, Mír, Žáby.

Touha Řeků po svobodě se promítá i ve filozofii.

Do tohoto období patří Sokrates jehož díla se nedochovala.

Jeho životní osudy a názory zachytil ve svých spisech Platón.

Platónovým žákem byl Aristoteles, který byl vychovatelem Alexandra velikého. Rozpracoval řadu oborů např.: logiku, přírodní vědy, věnoval se i otázkám spjatými s pojetím života a psal i o teorii literárního úmění.

Řecká literatura dala světu i základy dějepisu.

Otcem historie je nazýván Herodotos.

V knize dějiny se snaží zachytit významné činy Řeků a Peršanů a jejich války.

 

Třetím obdobím řecké literatury je období helénistické 4-1 století před kristem. O velké vědecké dílo se zasloužil Eukleidés a Archimédes.

 

Římská literatura se rozvíjela od 3 století před kristem do 5 století našeho letopočtu.Byla ovlivněna hlavně řeckou literaturou.

Toto období můžeme rozdělit na archaické, vrcholné, stříbrný věk a období úpadku.

 

V období archaickém tvořil nejvýznamnější dramatik Plantu.

Dochovalo se od něj asi 20 komedií, které jsou prolnuty písněmi.

Např.: Komedie o hrnci, Hra blíženci, která ovlivnila Shakespeara.

 

V době vrcholného rozvoje římské literatury se dostává do čela poezie lyrická a epická.

V tomto období tvořil Catubus. Psal milostnou poezii věnovanou lesbii.

Největším básníkem antického Říma byl Ovidius.

V prvním obdobím své tvorby se věnoval poezii. Napsal pětidílný soubor Lásky, který je zaměřen na dívku Corinnu.

Ve svém zralém období zpracoval své dílo proměny, kde zveršoval řecké i částečně římské mytologie. V době jeho pobytu ve vyhnanství vznikly sbírky

Žalozpěvy a Listy z Pontu.

 

Dalším obdobím římské literatury byl stříbrný věk.

Jednalo se literaturu doby císaře.

V této době tvořil Vergilius.

Jeho největším dílem byl epos Aeneis, který oslavoval rod vládnoucího císaře. Výlučně lyrické tvorbě se věnoval básník Horatus.

Jeho básně jsou vyznáním obdivu k člověku, který vychutnává drobné radosti. Nejvýznamnějším filozofem antického Říma byl Cicero.

Ve svých spisech kladl důraz na morálku a etiku.

Např.: spisy O státě, o zákonech.

Dalším filozofem byl Seneca.

Dodnes čtenou knihou je spis Listy Luciliovi.

Z období úpadku římské literatury zanechal dílo i císař filozof Markus Aurelius. Byl přesvědčen, že vesmír je řízen vyššími bytostmi.

Napsal dílo Hovory k sobě.

Velké obliby dosáhla v Římě próza jak naučná tak zábavná.

Tvořil zde např.: Petronius.

Autor saterického románu Satirikon.

Někdy chápaný i jako parodie na milostné romány.


Jan Werich
[6.2.1905-31.10.1980]

 

Český herec, dramatik, spisovatel a publicista, spolu s J. Voskovcem, J. Honzlem a J .Ježkem jedna z hlavních postav meziválečného Osvobozeného divadla a po druhé světové válce ředitel pražského Divadla ABC (1956-61) a jedna z největších postav české kultury, přichází na svět 6. února roku 1905 v Praze-Dejvicích v rodině úředníka pojišťovny.

Vzdělání získává Werich nejprve na gymnáziu v pražské Křemencově ulici (tady se spřátelí s Voskovcem), později pak studuje práva na Univerzitě Karlově (od roku 1924) - spolu s ním se na práva zapisuje i J. Voskovec.

V roce 1926 spolu Jan Werich s Voskovcem poprvé autorsky spolupracují - nějaký čas spolupůsobí v redakci časopisu Přerod, a tato spolupráce stojí u vzniku prvního Werichova a Voskovcova úspěšného divadelního kusu, a to slavné "Vest Pocket Revue" - premiéra této hry, či spíše pásma, ovlivněného dadaistickou hravostí a poetikou, je na scéně Osvobozeného divadla v pražské Umělecké besedě 19. dubna roku 1927 a Voskovec s Werichem slaví obrovský úspěch.

Na scéně Osvobozeného divadla pak Jan Werich společně s J. Voskovcem působí až do jeho uzavření v roce 1938 - společně vytvoří mnoho nezapomenutelných divadelních her (k nimž hudební doprovod a písně složí další z výrazných osobností Osvobozeného divadla klavírista a skladatel J. Ježek), z nichž ty nejslavnější, politicky a společensky angažované divadelní hry vznikají ve třicátých letech 20. století - v roce 1931 vzniká hra "Golem" a revue "Sever proti Jihu", v roce 1932 "Caesar", o další rok později pak "Osel a stín", v roce 1934 pak hra "Kat a blázen".

V roce 1935 Jan Werich s J. Voskovcem Osvobozené divadlo načas opouštějí a začínají působit pod hlavičkou tzv. Spoutaného divadla - ve stejném roce pak uvedou na jeviště divadelní hru "Balada z hadrů", v níž čerpají z tvorby francouzského renesančního básníka

Do roku 1938, kdy je Osvobozené divadlo, opět již s Werichem a Voskovcem, uzavřeno, pak ještě dvojice Werich + Voskovec uvedou několik dalších her: "Nebe na zemi" (1936), "Rub a líc" (1936), "Těžká Barbora" (1937) a jiné.

V roce 1938, poté, co je Osvobozené divadlo uzavřeno (v listopadu 1938 je divadlu úředně odebrána koncese), odchází Jan Werich společně s J. Voskovcem a J. Ježkem do emigrace do Spojených států amerických - tady pak Jan Werich působí až do konce druhé světové války (ve Spojených státech Jan Werich s Voskovcem vystupují s anglickými verzemi svých her, od roku 1942 pak pracují pro Americký úřad pro válečné informace, v lednu roku 1945 pak dvojice debutuje na Broadwayi v adaptaci hry W. Shakespeara "Bouře").

Po roce 1945 Jan Werich společně s J. Voskovcem Osvobozené divadlo obnovuje, a to jako Divadlo V+W - obnovená scéna ale neslouží divákům dlouho, po komunistickém puči v roce 1948 a následné Voskovcově emigraci do Spojených států amerických, divadlo končí - posledním divadelním kusem, na němž Jan Werich s Voskovcem spolupracuje je adaptace broadwayského muzikálu "Divotvorný hrnec" (do muzikálu Jan Werich připisuje české prvky, sám ztvárňuje postavu vodníka Čochtana).

Po Voskovcově odchodu do emigrace působí Jan Werich v mnoha pražských divadelních scénách, v letech 1956-61 je pak Werich ředitelem pražského Divadla ABC. Jeho "spoluhráčem" se přitom po J. Voskovcovi stává M. Horníček, s nímž uvádí na jeviště mnoho obnovených her Osvobozeného divadla.

Jan Werich není ale významnou postavou pouze českého divadla, je též významnou postavou českého, ať již meziválečného, tak i poválečného, filmu - v období mezi dvěma světovými válkami natáčí společně s Voskovcem filmy "Pudr a benzin", "Svět patří nám", "Hej rup!" či "Peníze nebo život", hlavní roli (je to jeho jediný meziválečný film, kde hraje bez J. Voskovce) pak ztvární např. i ve filmu "U nás v Kocourkově". Po druhé světové válce se pak Jan Werich objevuje ve filmech "Císařův pekař a pekařův císař", "Byl jednou jeden král" (v tomto snímku se setkává s V. Burianem, který v tomto filmu získává jednu ze svých posledních možností ukázat své herectví na filmovém plátně) a "Až přijde kocour".

Jan Werich umírá 31. října roku 1980 v Praze.

 

 

Osvobozené divadlo Voskovce a Wericha

Od roku 1926 se s OD, tehdy sdružením avantgardních umělců, sbližují jako diváci a přátelé dva studenti práv, Jiří Voskovec a Jan Werich. Oba mají ctižádost uplatnit se v umění a oba sympatizují s avantgardou. (Jiří Voskovec publikoval své básně, či básnické překlady z francouzštiny v avantgardních časopisech a stal se v roce 1922 členem Devětsilu, odkud byl v roce 1926 vyloučen za svou roli v němé filmové verzi Pohádky máje.) Oba studenty okouzlovala němá filmová groteska a její protagonisté. Pro obveselení svých známých vymýšleli řadu improvizovaných scének a absurdních dialogů, založených na parodii. V roce 1927 oba připravili všechny tyto výstupy v pásmu skečů a scénických parodií s názvem Vest pocket revue. Představení poprvé předvedli svým spolužákům 19. dubna 1927 pod hlavičkou Osvobozeného divadla v sále Umělecké besedy. Obrovský a fenomenální úspěch byl nečekaný. Humor, spontánně vytvářený pro jeviště a na jevišti oběma autory a klauny zároveň v komických akcích odkrýval směšnost některých soudobých pokleslých tendencí společenských, literárních, byl zároveň hrou se slovy v inscenovaných slovních hříčkách. Z náhodné improvizované předscény, která při premiéře měla pozdržet přestavbu scény za oponou, vznikl později pravidelně dodržovaný zvyk tzv. forbín. V nich Voskovec s Werichem před oponou vedli dialog, zcela nezávislý na kontextu s dějem hry, při němž se většinou nechali inspirovat reakcemi publika. Chytře zesměšňovali hloupost, nesmysl a zlo v duchu humoru jako každodenního samozřejmého životního projevu. Po úspěchu 200 krát reprizované Vest pocket revue se oba komici rozhodli zanechat studií a věnovat se divadlu trvale.

Další hrou byla Smoking revue, uvedená 1928 opět v Umělecké besedě. Charakterově se zde Voskovec s Werichem vyčlenili z děje jako dva navzájem se doplňující absurdní klauni. Děj revue zaplnili postavami pohybujícími se mimo čas a prostor, opustili prvek konkrétní parodie. Výrazně začlenili do příběhu baletní kreace Milči Mayerové. Autorsky okamžitě přepracovávali hru v závislosti na reakcích publika v přizpůsobivém a tvárném komediantství. V roce 1928 napsali ještě hru, inspirovanou J. N. Nestroyem, …si pořádně zařádit, uvedenou v divadle Adria, dále pak Gorila ex machina,variaci na detektivky a silvestrovskou zábavu s názvem Kostky jsou vrženy. Jindřich Honzl byl režisérem her Voskovce a Wericha. Pod jeho vedením hráli oba komici i v představení Král Ubu Alfréda Jarryho v roce 1928. Po roztržce v roce 1929, kdy načas odešel J. Honzl do Národního divadla se V+W stali uměleckými šéfy Osvobozeného divadla. V Honzlově filmové režii zůstala zachovaná památka na herectví a ohňostroje humoru obou protagonistů. V roce 1931 natočiliV+W pod Honzlovým vedením filmy Pudr a benzin a v roce 1932 film Peníze nebo život. V roce 1929, v představení Premiéra Skafandr vstupil do spolupráce s V+W třetí podstatný tvůrce, hudební skladatel Jaroslav Ježek. Stal se hudebním šéfem divadla, se kterým nadále spjal nerozlučně další vývoj svůj i Osvobozeného divadla.

To se v roce 1930 přestěhovalo do komfortního divadelního sálu paláce U Nováků (dnešní ABC). Zde uvedlo OD hru Líčení se odročuje a Fata morgana (1929). Se souborem vystupoval komik Ferenc Futurista, Mottlova parta z osady Ztracená naděje, choreograf Joe Jenčík se svými girls. Architektem se stal František Zelenka se svou programově naivistickou výpravou. Divadlo prosperovalo navzdory začínající hospodářské krizi.V roce 1930 měla premiéru nesmírně úspěšná hra Ostrov dynamit. Romantické prostředí je společným jmenovatelem dalších tří her, inscenovaných v sezoně 1930/31 - Sever proti jihu, Don Juan & comp. a Golem. V roce 1932 napsali V+W první otevřeně politickou satiru Caesar, reagující na události veřejného života tehdejší společnosti. Další hrou s aktuálním politickým podobenstvím, která karikovala mimo jiné české fašisty, byl Robin zbojník. Ve Světě za mřížemi z roku 1933 se V+W spojili s přítelem Adolfem Hoffmeisterem a napsali variaci na "americkou veselohru", s problémem prohibice.

Další ze zdařilých her roku 1933, kterou se Osvobozené divadlo proslavilo i v zahraničí, je Osel a stín, podobenství o nacistickém převzetí moci, ve kterém byli zesměšněni fašističtí vůdci i jejich fetiše. Německé velvyslanectví několikrát protestovalo proti uvedení této hry a žádalo její zákaz. Ve Slaměném klobouku, adaptaci vaudevillu E. Labiche, se V+W vrátili ke svému oblíbenému období konce 19. století, k secesi (hru uvedli v roce 1934). Po této rozmarné komedii opět napsali aktuální satirickou hru Kat a blázen (1934). Po velkém úspěchu filmu Hej rup! (1934) se V+W rozhodli na čas divadlo opustit a věnovat se výhradně filmu. Před zamýšleným odchodem uvedli 1935 dvě zdařilé revue: Vždy s úsměvem a Panoptikum. V sezóně 1935-36 hrál soubor OD v malém divadélku Rokoko na Václavském náměstí, kde pod názvem Spoutané divadlo uvedl Baladu z hadrů, životní příběh prokletého francouzského básníka Villona. Po roce se soubor přemístil zpět do svého dřívějšího působiště a uvedl zde hru Nebe na zemi a Rub a líc(1936), podle které natočili V+W také film Svět patří nám (1937). Poslední hry OD jsou již zjevnou reakcí na politickou situaci, věštící hrozbu války. Těžká Barbora (1937)a poslední hra OD Pěst na oko (1938). Po Mnichovské konferenci byla OD odňata koncese. Hra Hlavou proti Mihuli dospěla jen ke generální zkoušce, premiéra se již nesměla konat. V+W uprchli do USA, odkud ve svých pravidelných rozhlasových relacích povzbuzovali své věrné diváky a posluchače. Po válce se dvojice V+W pokoušela znovu pokračovat ve společné práci, inscenovala úspěšně americký muzikál Divotvorný hrnec(1947). Únorový puč 1948 nakonec přerušil další spolupráci, Jiří Voskovec se trvale usadil v USA, zatímco Jan Werich zůstal v Československu. Jedenáct let existence OD zásadně ovlivnilo uměleckou tvorbu všech následujících generací českých divadelníků, humoristů, herců a režisérů, komiků a autorských dvojic, kteří navázali na jedinečný originální humor V+W.

Na CD a MC Supraphonu jsou zaznamenány písničky a instrumentální hudba, vzniklá na scéně OD, některé dialogy z forbín, celé představení Divotvorného hrnce a hra Pěst na oko.

Předscény Jana Wericha a Miroslava Horníčka navazují na forbíny V+W, zároveň reagují nově na skutečnosti, související s dobou jejich vzniku v 50. a 60. letech.Fotografie umělce Fotografie umělceDiskografie umělce

DISKOGRAFIE

 


Evropská renesance

Na počátku 14.století lze porovnat v italské kultuře návrat myšlení lidí zpět k lidským otázkám. Znovu se rodí zájem o antickou kulturu, filozofii, vzdělávání, poznání člověka a pozemského života. Také se začíná rozvíjet literatura v národních jazycích, nauková literatura a mnohostrannost umělců.

Itálie

První znaky nové tvorby se objevují v Itálii.

Dante Alighieri sepsal dílo Božská komedie. Je to epická báseň, která má 3 části : peklo, očistec a ráj. Námět vychází z Bible a je o putování třemi záhrobními říšemi. 

Giovanni Boccaccio psal příběhy s milostnou tématikou. Vrcholem jeho tvorby byl cyklus sta novel Dekameron. Vypráví o útěku deseti mladých lidí z Florencie před morem. Cestou si vypráví příběhy. Dalším významným básníkem této doby byl Francesco Petrarca, který navštívil Prahu a setkal se s Karlem IV. Psal básně o lásce a pozemském životě nazvané Sonety Lauře.

Francie 

Ve Francii nejlépe ukazuje rozdílnost myšlení středověku a renesance Francois Villon, kterému hrozil za jeho tvorbu trest smrti. Jeho díla Balada o Oběšencích, Malý Trestament a Velký Trestament líčí jeho pohnutý život.

Satirický román Fracoise Rebelaise, Gargantua a Pantagruel je o životě obrů a prosazuje zdraví rozum a logiku.

Španělsko

Renasanční doba ve Španělsku se označuje jako zlatý věk španělského písemnictví, oblíbené se staly komedie.

Lope de Vega složil více než 2000 her různých žánrů. Vrcholným dílem je drama Fuente Ovejuna.

Miguel de Cervantes Saavedra napsal rytířský román Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha  

Anglie

V Anglické literatuře se nejvíce prosadila dramatická tvorba a největší postavou se stal William Shakespeare, autor 3D her a sbírky sonetů jako Julius Caesar, Jindřich VI., Zkrocení zlé ženy, Sen noci Svatojánské, Hamlet, Othello, Romeo a Julie, Král Lear a další.



 

Renesance a humanismus v Čechách

Do českých zemí se dostává humanismus až příchodem Habsburků. Literární tvorba rozdělena na latinskou a českou.

Latinsky píšící spisovatelé Jan z Rabštejna, Jan Skála z Doubravky, Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic nepovažovali češtinu za dostatečně vyzrálou. Čeština se dostává do různých vědeckých oborů a tím se obohacuje její slovní zásoba. Latina má vliv na rozvoj české spisovné češtiny.

Victorin Kornel ze Všehrad je autorem významného právnického díla o Práviech, Súdiech i o Dskách Země České knihy Devatery.

Významný autor Daneil Adam z Veleslavína napsal česko – německo – latinsko – řecký slovník, ve kterém uvádí seznam významných dat a popisuje události.

Vedle náboženských témat se věnoval i otázkám jazyka a hudby českobratrský biskup Jan Blahoslav v díle Gramatika česká, Muzika, Kancionál Šamotýlský a Filipika proti misomusům. Velkým dílem byl překlad nového zákona z řečtiny do češtiny Bible Kralické od Tadeáše Hájka z Hájku.

Velmi oblíbenou četbou se stává Kronika Česká od Václava Hájaka z Libočan.

Cestopisy od Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic.

Cesta do Benátek a Egypta od Václava Vratislava z Mitrovic, cesta do Cařihradu.

Také slováci měli svůj podíl na rozvoji českkého humanismu v Čechach.

Filozof a lékař Ján Jesenius, který byl popraven na Staronáměstském náměstí za účast na povstání.

Filozof Vavřinec Benedikt z Nedožier, autor české gramatiky a dramatik.

Pavel Kyrmezer, který psal hry s biblickými náměty.   



 

Středověká literatura

 

Literatura raného středověku

 

Od doby Karla Velikého se začíná formovat nová evropská kultura.Křesťanství se stává světovým názorem téměř v celé evropě,z něj vychází morálka a myšlení a umění.Oblíbeným námětem je LEGENDA.Jsou to veršované nebo prozaické textyvyprávějící o životě a skutcích světců.Kromě legend vznikaly i písně lirické a epické,oslavují hrdinské činy legendárních postav.Tyto postavy se stávají i námětem i hrdinských EPOSŮ.V anglické literatuře byl takovým hrdinou BELOWULF.Francouzkým rytířem byl ROLAND.Skladba se jmenuje PÍSEŇ O ROLANDOVI.Ve španělské literatuře byly opěvovány hrdinské činy rytíře Cida.Z toho vzinkla PÍSEŇ O CIDOVI.V německé literatuře se staly základem německého eposu PÍSEŇ O NIBELUZÍCH.Boje mezi Rusy a Tatary zachycují ruské BYLINY.Skladba s názvem SLOVOPLUKU IGOROVĚ líčí Igorovo tažení proti Polovcům.U jižních slovanů dominují boje proti Turkům obsažené v tzv.JUNÁCKÝCH ZPĚVECH.

Na našem území v 9.stolezí existoval útvar Velká Morava.V roce 863 přicházejí na moravu bratři KONSTANTIN(Cyril) a METODĚJ,kteří prinesli základní bohosluýebné texty ve slovanských překladech do staroslovenštiny..Toto písmo se označuje HLAHOLICE.Později bylo podle řecké abecedy zjednodušeno a nazývá se CYRILICE.najstarší dochovanou novou literární skladbou je básnická předmluva PROGLAS,za jehož autora se považuje sám Konstantin.O životě obou bratří podávají obraz tzv.pannonské legendy,které se označují jako ŽIVOT KONSTANTINŮV A ŽIVOT METODĚJŮV.

Z 10.stoleí pochází legenda o sv.Václavovi nazvaná ŽIVOT KNÍŽETE VÁCLAVA a na začátku 11.stol.vznikla i píseň HOSPODINE POMILUJ NY,která zlidověla a stala se jakousi naší první hymnou.

Už v době staroslověnského písemnictví se začala silně uplatňovat i TVORBA LATINSKÁ.Už od konce 10.století pochází Kristiánova legenda pojmenována jako ŽIVOT A UTRPENÍ SV.VÁCLAVA A JEHO BABIČKY SV.LUDMILY.Je psána latinsky a líčí počátky českého státu.Za Otakara I. se stávají oblíbené i letopisy a KRONIKY.Nejcenějším dokladem tohoto druhu je KRONIKA ČESKÁ od děkana KOSMY.Zachycuje dobu od bájných dob příchodu praotce ČECHA až do začátku 12.stol.Je psána latinsky,ale občas se v ní objevují i česká slova,odkazy a reálie.Což dokazuje,že Kosmas myslel česky.

ve 12.stol.se vyvinulo náboženské drama.Nejstarší dochovaný obřad je velikonoční hra z kláštera sv.Jiří na Hradě ,SVATOJIŘICKÉ OFFICIUM.Officium je to církevní slavnost.druhá nejstarší duchovní píseň SVATÝ VÁCLAVE-stala se národní písní a postupně a postupně se rozšiřovala o další kroky.

 

Počátek české literatury

 

Od poloviny 13.století dochází k velkému hospodářskému rozvoji českého království do literatury vstupuje gotika.dochází k laicilazi literatury-tzn.zlidovění.Prvními doklady skutečné české tvorby duchovní skladby je OSTROVSKÁ PÍSEŇ a KUNHUTINA MOTLITBA.Obě skladby dokazují vysokou úroveň české tvorby už v počátcích literární tvorby.

rytířský epos se dostává do české literatury na začátku 14.stol.vtéto době vznikla básnická skladba ALEXANDREIS,jejímž autorem je patrně nějaký vyšší šlechtic,jenž hledal inspiraci v zahraničních dílech.Ještě větší oblibu získala KRONIKA TAK ŘEČENÉHO DALIMILA.

Za Karla IV.se české země staly centrem evropského kulturního dění.Důležitým pramenem poznání doby i osobnosti panovníka je latinský Karlův vlastní životopis VITA CAROLI.Velkou oblibu získalo ve středověku drama.Ze 40.let 14.stol. pochází hra MASTIČKÁŘ,která vychází z velikonočního tématu.Stále velkou oblibu si udržují legendy .Nad všemi skladbami doby vynika svým uměleckým zpracováním LEGENDA O SV.KATEŘINĚ-dílo je zaplněno složitými symbola a bylo čtenářsky velmi náročné.LEGENDA A SV.PROKOPU-je čtenářsky jednodušší,líčí život světce od narození,až do smrti a zdůrazňuje jeho vztah k chudým.Velmi oblíbeným byl soubor legend LEGENDA AUERA.Nejnáročnější skladbou této doby je prozaické dílo TKADLEČEK-rozmluva básníka,kterého opustila milá s neštěstím,zamýšlení se nad smyslem života,závěr:člověk nemá právo ovlivnit svůj osud.Vlivem univerzitního studia se rozvíjela vedle naukové literatura i tvorba studentská tzv.žákovská.Zahrnující písně,básně atd.Má velice blízko k lidovému jazyku-ZÁVIŠOVA PÍSEŇ,PÍSEŇ VESELÉ CHUDINY.

ostupně rostoucí sociální rozpory ve společnosti odhalovala satirická tvorba.Ohlasem těchto tendencí byly např.satirické skladby tzv.HRADECKÉHO RUKOPISU.Jde hlavně o skladbu DESATERO KAZANIE BOŽIE-sou v něm popsány všechny vrstvy společnosti.A skladba SATIRY A ŘEMESLNÍCÍCH A KONŠELÍCH.

Básník EMIL FLAŠKA Z PARDUBIC se postavil ve své skladbě NOVÁ RADA na obranu společnosti.Šiřitelem nápravných snah ze strany duchovenstva byl JAN MILÍČ Z KROMĚŘÍŽE,nebo radikálnější MATĚJ Z JANOVA,TOMÁŠ ŠTÍTNÝ ZE ŠTÍTNÉHO-svou literární činnost zahájil r.1376 spisem KNÍŽKY ŠESTERY O OBECNÝCH VĚCECH KŘESŤANSKÝCH.

 

 

Literaruta doby husitské

 

Česká literatura začíná vyjadřovat stále více cítění a názory nižších vrstev.Mizí témata tipická pro středověkou tvorbu,mizí výlučná literatura a rozvíjí se společensky angažovaná tvorba.Oblíbenou se stává duchovní píseň,která byla v součastné době i motlitbou.Velkou úlohu v tomto směru sehrála kaple betlémská.Vůdčí osobností byl JAN HUS(asi 1371-1415),který působil i na pražské univerzitě a měl zásluhu na vydání KUTNOHORSKÉHO DEKTERU.Jeho mučednická smrt vyvolala výbuch revoluce,která změnila středověké myšlení,ale i celou evropskou společnost.Názory byly ovlivněny učením anglického kazatele JOHNA WYCLIFFA.Hus se snažil o nápravu poměrů v církvi a mravů kněží.Napsal latinský spis O CÍRKVI.

Pražský arcibiskup ostře vystupoval proti kázání Jana Husa,na jehož žádost zakázal papěž Husivi kázání a Betlémské kapli a počátkem listopadu 1412 byl Jan Hus nucen Prahu opistiz.Po odchodu z Prahy pokračoval ve svém kázání na venkově,čímž získával stále větší podporu a sympatie veřejnosti a nenávist ze strany vysokých církevních hodnostářů.Počátkem listopadu 1414 se dostavil do Kostnice na církevní koncil,kde žádal aby mu bylo dle písma svatého dokázáno,že jeho učení se neskládá na pravdě.Toto koncil tvrdě odmítl a naopak požadoval po Husovi,aby se svého učení zřekl a prohlásil je za veřejné bludy.Na toto Hus odmítl přistoupit a tak byl prohlášen za zatvrzelého kacíře 6.července 1415 byl upálen.

Po smrti Václava IV.nebyl za jeho zástupce uznán bratr Zikmund,proto vypukly bouře a vzápětí na to byly proti čechům vyhlášeny křížové výpravy.Nejvýznamější skladby tohoto období jsou BUDYŠÍNSKÉ RUKOPISY,JISTEBNICKÝ KANCIONÁL,HUSITSKÁ KRONIKA a PÍSEŇ PŘESLAVNÉ KORUNY ČESKÉ.

Husitské hnutí skončilo porážkou radikálních husitů v bitvě U Lipan.Do popředí literární tvorby se dostává polemika-obhajoba určitého názoru.Velmi výrazně začalo literárně tvořit měšťanstvo.V této době se stává nejvýznamějším hlasatelem křesťanských myšlenek PETR CHELČICKÝ-významný spisovatel a myslitel.O jeho životě existuje velmi málo zpráv.Vzdělání získal jeko samouk.Byl svědkem husova působení,ale nesouhlasil s ním.Jeho díla jsou O BOJI DUCHOVNÍM,SIEŤ VIERY PRAVÉ a POSTILA.Na základě učení Chelčického vznikla roku 1457 JEDNOTA BRATRSKÁ,která později přibírala i vzdělané.Za jediné závažné životní pravidlo uznávají její lenové Bibli.

V druhé polovině15.století se u nás objevuje KNIHTISK-vynálezcem byl Johann Gutenberg(asi 1445).Jedna z prvních tiskáren vznikla v Plzni ,nejstarší ťištěnou knihou byla TROJANSKÁ KRONIKA.